Ilum - jeskyně

"Jo...v pohodě." odpověděl jsem na jeho omluvu.
Po nepodařeném pokusu o vytáhnutí jsem přemýšlel o lepším způsobu, jak ho dostat nahoru.
Vzal jsem svůj světelný meč a vyškrábal jsem s ním do ledu otvory, kterých se může Rodian chytit a následně jsem meč zarazil do ledu o kousek výš nad jeho světelný meč jako další oporu při jeho vytahování.
"Zkus se přidržovat těch děr v ledu, bude tak jednodušší tě vytáhnout." řekl jsem a ukázal na vyškrábané díry.
Rodiana jsem se pokusil pevně chytnout oběma rukama za jeho ruku a povytáhnout ho trochu výš, aby se mohl chytit mého světelného meče.

Ilum Jeskyně

ROdianský padawan se ničehpo nezachytil a padal dolu, na posledni chvili se chytil tvé ruky a stáhl tě sebou.
Padali jste dolu volnym a nekotrolovaným pádem. Padali jste teprve pár sekund když jsi ucítil že rodian se o něco snaží.
Vytvořil kolem sebe jakousi ochrannou vrstvu, která jako by měla připravit na blížící se pád vaše těla.
Rodianovo tělo se konečně dostalo do běžné polohy.
padal už na nohy a byl připraven na náraz,
Snažil jsi se nabrat klid ze síly a udělat to samé...


PS : omlouvám se za krátký příspěvek ale vidim že seš online tak píšu ale nemám moc času

Ilum - jeskyně

Během nekontrolovatelného pádu jsem se snažil pomocí Síly snížit svou rychlost na minimum, a tak pokud možno hladce přistát na dně propasti.
Zároveň jsem se ale snažil narovnat do stejné polohy jako Rodian padající přede mnou, abych se dole jen tak nerozplácnul o kamenné dno jeskyně.
Ze začátku se mi do této polohy vůbec nedařilo dostat, ale s pomocí Síly jsem se pomalu přetáčel tak, abych dopadl na nohy...

Ilum

Náhle se pod vámi objevila lesklá plocha.
Nepochybně pevná půda.
Rodian lehce sklouzl na zem a udělal kotoul, trochu zmírnil svou bolest pomocí síly a snažil se přivolat svuj světelný meč který nechal nahoře.
Po chvilce s kovovým řinčením meč dopadl na povrch stejně jako před chvílí vy.
ALe něco bylo špatně.. to nebyla zem , náhle se malé prasklinky protáhli všude a udělali v ledu prasklinky.
Rodian zděšený tím co se mu v posledních chvílích stalo se rozeběhl jen tak nazdařbůh někam.
Nechtěl jsi udělat stejnou chybu a nechal jsi skrz tebe prostoupit sílu a ta ti ukázala správnou cestu

Ilum - jeskyně

Tenká ledová vrstva se začala pomalu propadat od protějšího okraje propasti a já tak měl jen malý okamžik na promyšlení dalšího kroku. Naštěstí jsem s pomocí Síly zahlédl dlouhou římsu z masivního ledu táhnoucí se po celé délce propasti.

Za značné pomoci Síly jsem vyskočil na nedalekou ledovou římsu, odkud jsem stejně jako Rodian přivolal svůj nedokončený světelný meč. Nade mnou byl stále vidět ledový most, jež byl matně osvětlen baterkou, kterou jsem tam zarazil do ledu.

Rodian se mi ztratil z dohledu, a já tak mohl jen doufat, že utekl ještě předtím, než se ledová vrstva rozpadla. Rozhodl jsem se jít ve směru, kterým jsem chtěl jít i předtím.
Před sebou jsem měl opět potemnělý tunel...

Ilum Jeskyně

Tunel se zvedal a toči lse doleva.
Nebylo lehké jít po ledu a tlačit se vzhůru.
Čas od času ti sklouzly nohy a padl jsi na již odřený obličej, který stále pálil. A v místní zimě ti začínalo být ouzko..
Když jsi se konečně dostal na vrchol oslnilo tě jasné světlo tři obrovských krystalů.
Řádně jsi se rozhlédl a hledal takový krystal, který ti napovídala síla, nešlo ti moc o barvu a tak jsi se vydal ke krystalu, který zářil v mísntím světle a prostředí nejméně.
SKlonil jsi se nad krystalem a přemýšlel v síle.
Když v tom se za tebou ozval dusto nohou a přiběhl Rodian.
"Ahoj, ehm... tady to je tvoje.. víš.. já se ti omlouvám... nechtěl sem aby sme se dostali sem... nevim jak ven..."
Řekl a hodil ti tvuj světelnej meč.....

Ilum - jeskyně

Kterej si vybrat... přemýšlel jsem nad výběrem krystalu, zatímco se za mnou přihnal Rodian.

"Díky." poděkoval jsem mu za můj světelný meč, který jsem následně rozložil tak, abych dovnitř mohl vložit krystal.

Po dlouhém přemýšlení jsem zvolil žlutý krystal, který nezářil tolik jako ostatní krystaly, a proto jsem jej zvolil - byl jiný než ostatní.
Krystal jsem za pomoci Síly vložil do světelného meče.

"Byl ses podívat na druhou stranu? Tam taky vede tahle římsa, tak třeba tam je východ." řekl jsem Rodianovi a připravoval se k odchodu.

Ilum Jeskyně

Rodian dokončil svuj světelný meč do kterého zabudoval krystal sněhově bílé barvy.
Se zjevnou nejistotou, která byla na místě, aktivoval zbraň.
Ozvalo se známe klap-bzzz a bílá čepel vyjela . Rodian nevěřícne s úsměvem na rtech zamával čepelí sem tam a deaktivoval meč,, který si založil za pásek s obratností Jedijského mistra.
"Ano, jeden východ , nebo spíše bych řekl cesta vzhůru tam je... ale nevim kam přesně vede, podle mě by jsme se prvně měli dostat k tomu mostu..."
Řekl a zřejmě nevnímal slova která právě řekl.
Byl zjevně rozrušen a nadšen zároven, svuj světelný meč, ačkoli na pásku, stále ještě přejížděl hřbetem ruky .
Poté se na tebe podíval jakoby doufal že ho z téhle kaše, do které tě dostal vytáhneš........

Ilum - jeskyně

Podíval jsem se nad sebe, kde byl vidět matně osvětlený most.

"Proč tam? A jak se tam chceš dostat?" řekl jsem udiveně.
"Lepší bude jít po té římse nahoru, podle mě to určitě vede k nějakýmu východu." dopověděl jsem a šel opatrně po římse vedoucí někam nahoru

Cesta byla kluzká, ale pořád to bylo bezpečnější než ten ledový most nad námi, z kterého mohl v krátkém okamžiku někdo spadnout do téhle hluboké propasti, která vede bůhví kam.

Ilum Jeskyně

Po dlouhém škrábání jste se dostali na povrch, který vás příjemně překvapil nebot byl kamenitý a i na této chladné planetě si zanechal jakousi teplotu..
Po dlouhé chodbě kterou jste se vydali jste narazili na durabetonové dveře, se znakem Jediů.
Nebylo mnoho možností jak jednat, ale přece jen jsi se snažil přijít co v takovéto situaci udělat.... vejít dovnitř nebo snad existovala i jiná cesta kterou se dalo dostat na povrch, podle všeho tyhle dveře pěkně dlouho nikdo neotevřel ani z venčí ani ze vnitř...

PS: Sry za kratoučkej příspěvek.. du spát

Ilum - jeskyně

Oba jsme stáli před těmi dveřmi a já přemýšlel, jak je otevřít. Vypadaly celkem masivně, a proto jsem usoudil, že skrze dveře násilím neprojdeme. Namísto toho jsem se rozhlédl kolem dveří. Asi opodál dveří byl ve skále vytesán otvor, ve kterém byl umístěn kontrolní panel.

Přešel jsem k panelu a chvíli jen tak pozoroval tlačítka. Po chvíli jsem zmáčknul zeleně orámované velké tlačítko a na displeji se začal načítat jakýsi operační systém k ovládání dveří a pravděpodobně ještě něčeho:

=== Macroware Softworks a.s. ===

Počkejte, prosím. Probíhá spouštění systému.

Načítám systémové jádro [100%] - DOKONČENO
Načítám modul pro hlasovou interakci [100%] - DOKONČENO
Načítám modul pro manuální ovládání [100%] - DOKONČENO
Spouštění grafického uživatelského rozhraní [100%] - DOKONČENO
Kontrola integrity systému a stavu napájení [23%] . . .